Photo diary III. | Read Eat and Live

Photo diary III.

Doteď jsem si myslela, že únava a stres značí jen něco špatného. Že se proti nim musí nějak zasáhnout, opět se hodit do klidu, dospat to. Teď ale už několikátý týden jedu na minimu spánku, v kuse jsem unavená a vlastně si na to stále stěžuji, ale kouknu-li se na to s odstupem, nikdy jsem vlastně nebyla spokojenější. Konečně studuji přesně to, co chci, na své vysněné škole. A ač je to časově náročný, je to taky moc zajímavý. Dostanu se na místa a události, kam jsem dřív nechodila, zkouším nové věci, mám okolo sebe lidi, co zajímá prakticky to samé. Najednou zjišťuji, že vaření perfektních jídel a pravidelné tréninky nejsou všechno.

Tím samozřejmě neříkám, že to neřeším už vůbec. Jen si občas, bez výčitek, zajdu raději fotit, do kavárny, či na nějakou přednášku. Přestože články sem na blog píši ráda, priority to teď odsunuly krapet stranou. Nechci se po pár letech otočit zpátky a zjistit, že jsem vlastně nic nezažila. Nechci být vázána na to, že nestíhám psát, tak nikam raději nejdu. To jen tak na vysvětlení, proč už tu dlouho nic nepřistálo.

Na druhou stranu si ale říkám, proč, když tedy tolik nelpím na vytváření a focení super extra receptů, raději nepřidám článek s tím, co nového se událo. S nějakou tou fotkou, sice z jiného soudku, ale třeba to taky někoho inspiruje, ne? Začít žít trochu jinak. Žít v přítomných chvílích. Tím, čemu se zrovna teď chceme věnovat - ne tím, co nám připadalo důležité před x měsíci, lety.

Proto tedy dnešní, již třetí photo diary. S méně jídlem, s více jinými fotkami. Třeba takový 17. listopad na Národní třídě je skvělá příležitost pro street foto. A atmosféra byla taky skvělá, tak kdo nebyl letos, určitě by měl jít příští rok. Stojí to za to. Zvlášť v dnešní době. :)




A byl někdo na vernisáži Lény Brauner? Taky naprosto nezapomenutelný zážitek. :)




Co jsem za posledních pár měsíců zjistila, že mě baví i sportovní fotografie a je dost možný, že bych se jí v budoucnu chtěla věnovat. První moment, kdy mě tohle napadlo, byla Hokejová bitva pražských univerzit. Překvapivě vážně super hokej a moje první zkušenost v roli fotoreportéra. Přístup kamkoliv na stadionu, včetně střídaček a ledu při předávání poháru. Vážně jsem si nemohla vybrat lepší školu pro studium... :D <3





To samé platí o basketbalovém zápase Česko - Švýcarsko. VIP vstup, spousta jídla, pití, místo přímo pod košem vedle fotografů všech velkých českých tisků.



No, a samozřejmě pár snímků z přírody, z domova chybět nesmí. To ještě bylo teplo, slunce zapadalo kolem šesté večer a já měla chuť na procházky.



Nakonec ještě něco málo z jídla. Jako vždy, žejo. Lívance, vafle, vajíčka, avokádový chléb. Klasika. :D






Tím bych už ale skončila. Prokrastinace nad článkem je sice trochu produktivní, ale je na čase učit se na zápočty. Každopádně doufám, že jsem dneska dávala alespoň nějaký smysl a příště se snad zmůžu i na nějaký ten recept.

Měj se krásně. :)


Nikol

Nikol Mudrová

3 komentáře:

  1. Tyjo, to je super myšlenka a správný přístup!!! :) A moc krásné fotky! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Máš strašně krááásné fotky!
    Jídlo je krásné, ale ty momentky jsou snad ještě lepší :)
    Ejnets in Peru | instagram: EJNETS

    OdpovědětVymazat
  3. Pěkný fotky, ale to jídlo prostě vypadá nejlíp :D :)

    OdpovědětVymazat