WINTER RUN | Read Eat and Live

WINTER RUN

Minulou sobotu ráno jsem se probudila ještě dříve, než mi vůbec stihl zazvonit budík. Proč? Skrz závěsy prosvítalo sluníčko. Začátek krásného dne. Pořádně jsem se nadlábla snídaně a shlédla nové videa na Youtube, dopřála si ještě malou svačinu a začala se oblékat. Jenže... co si mám dát na sebe? Je tam teplo, když už svítí sluníčko? Vsadila jsem raději na teplejší oblečení s tím lehčím pro případ v batohu. Naštěstí! 

Na Ladronce, kde se závod běžel, to totiž docela nepříjemně foukalo. Chvíli se to sice dalo zachránit stáním na sluníčku, ovšem než jsem našla zbytek naší běžecké grupy, začala mi být krapet zima. 


Strašně jsem si děkovala za volbu vyteplených běžeckých kalhot, vážně! I tak to ale byla sranda. Sešli jsme se před startem o něco dříve, takže jsme za doprovodu nadávek na zimu stihli probrat, jak málo naběháno máme, jaké závody nás letos čekají... Po krátkém ohřátí na záchodech jsme ještě sebrali odvahu, svlékli se do Night Runnerských triček a zapózovali pro společnou fotku. Od té chvíle jsem se snad už i těšila na samotný běh, jen ať se zahřeju, prosím. :D


Zprava Tom, Denča, Dan, Anička, Patrik, moje maličkost a Marek.

Na startu se střídalo poskakování se selfíčkami na Instastories. No, a pak už jen zazněl výstřel a my se rozběhli. Po pravdě... vůbec nevím, kam zmizeli kluci. Asi vysprintovali tak rychle, že to ani moje oko nepostřehlo. :DD Zůstaly jsme samy s Denčou. Bok po boku se běželo skvěle. Nedovolila jsem si zpomalit a držely jsme si tak (na mě) krásné tempo - kolem 5:30 na kilometr. 


V polovině závodu se však trasa začala zužovat a dost těžko se běželo s někým vedle sebe. Jen pár set metrů poté, co jsme se oddělily, mi začaly tuhnout nohy. No jo no, tak když ses zase nerozcvičila, Nikol!! Už už mizela moje snaha udržet si tempo pod 6 minut na kilometr, když... mě předběhl pán táhnoucí před sebou kočárek. Jako cože? Určitě je to jen tím, že je chlap! Výmluva bohužel nevyšla. Za okamžik mě předběhla i paní (!!) s kočárkem. To jsem taková lamka? Pf.

Sebrala jsem poslední zbytek sil a maličko zrychlila. Není to přeci ani 5 kilometrů. A svítí sluníčko. To půjde!


A šlo! Do cíle jsem doběhla v čase 23:23 s tempem 5:36 na kilometr. Spokojeně jsem převzala další krásnou medaili do sbírky, šla najít ostatní a občerstvovací stan (jak jinak :D).


Nová běžecká sezóna tedy započala báječně. Běh plný sluníčka a skvělých lidí, které bych bez série Night Runů třeba ani nikdy nepoznala. Opět mám novou motivaci běhat a příprava na zářijový půl maraton (plus třeba i další závody) může začít!


Měj se krásně, sportuj ještě líp! :)



Nikol

Nikol Mudrová

4 komentáře:

  1. Ty medaile jsou nádherné :)
    Musím obdivovat každého, kdo běhá :) Máš krásný čas.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :) Ale určitě bys taky běhání zvládla, to je pro každýho. :)

      Vymazat
  2. Jak to vidím, tak se těším, až konečně také nějaký ten závod poběžím :) Nedávno jsem se zase konečně vrhla na běhání, a tentokrát už s tím nepřestanu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nepřestávej, běhání je nejlepší. :) A určitě mrkni na můj instagram, je tam soutěž o startovný na Night Runu. :))

      Vymazat